Informace, informace, informace, informace,………

Potřebujete informace?
Jak které?
Které, jak které?
Říká se: „Když chceš informace – tak zaplať!
Na informacích se dá dobře vydělat. „Nejcennější jsou informace.“
Mohli bychom určitě „recitovat“ další různá tvrzení stran informací. Dokonce musíme přiznat, že za určitých okolností jsou pravdivá a fungují.
Co se týká množství informací – máme jich tolik (internetem počínaje a drbnami konče), že bychom je mohli přehazovat vidlemi.
A tak se často stává, že je nestačíme správně vyhodnocovat – což se nám nemusí vyplatit.

Některé informace  plynou jen tak po hladině každodennovšednosti, jiné mají háček s návnadou a poťouchle, mazaně čekají na svou kořist. Některé jen tak zlehka, příjemně nás masírují, aby se nám co nejlépe dostaly pod kůži a v pravou  chvíli ovlivnily naše zdánlivě svobodné rozhodnutí.
Takže na jedné straně informační deflace a na straně druhé inflace.
Kdo se v tom má vyznat? Kdo nám poví která je ta pravá, co je pro nás důležité a co ne?K tomu ještě – co bylo včera, nemusí platit dnes.

O lišce se vypráví jako o chytré.

Copak na to chytrá liška?
Byla jednou jedna chytrá lištička a že byla tak chytrá, že na ní všichni koukali s obdivem, říkali  jí Chytrulínka Mazaná.
Věděla, kde jsou ty nejlepší slepice, věděla , kde se dají nejsnadněji ukrást, kdy jsou hospodáři doma a věděla, kdy chodí spát, znala všechny cestičky a dokonce, jak sama říkala, měla dobré známosti i s několika mocnými a obávanými  psy. No, jen tak někdo si na ni nepřišel.
Pokaždé když se měla vydat na lup, nasbírala celou řadu informací, aby mohla co nejvíce a nejsnadněji naloupit.Jednou, bylo to zrovna v zimě, dostala lištička od jednoho „Ratlíka“, jak ona sama někdy říkala  těm mocným a obávaným psům, důležitou informaci: „Cesta k jednomu velmi chráněnému kurníku plného slepic je volná, stačí proběhnout přes zamrzlý rybník, který je dříve chránil – a je to. Lištička si ještě během několika málo dní získala další informace o sedlákovi i o jeho hlídačích, věděla kdy budou všichni spát, jestli psi budou uvázáni, jestli měsíc bude svítit moc nebo málo, no a kdy ž se jí zdálo, že už nic nechyb,í aby mohla zahájit svoji loupežnou akci, svolala celou svou liščí rodinu, aby je informovala, že hostina se už blíží.
Starý lišák, děd od lištičky, všechno pozorně vyslechl, pak  potřásl hlavou, jako by se mu něco nezdálo a nakonec lištičku  varoval před cestou přes rybník: „Je to nebezpečné, fouká od rána takový podivný teplý vítr.“  „Právě na takový vítr jsem čekala“, odsekla  Chytrulínka, ,,fouká zrovna tak jak potřebuji, pěkně od stavení ke kurníku, nikdo nic neucítí, nikdo nic neuslyší.“Otočila se a zmizela z očí i z čenichů ostatních liščat.

No dopadlo to, jak to muselo dopadnout.Vítr sice foukal tím správným směrem, ale ne s tím správným teplem. Jeho teplo pohladilo led na rybníku a naše Chytrulínka Mazaná skončila místo v teplém kurníku, u kapříků v rybníku.
A co dál?Pořádně se nastudila, zápal plic si přivodila,zazvonil jí zvonec a to je bajky konec

Tak to asi nějak bude i s námi lidmi, některé informace jsou pro náš úspěch důležité a my je rádi přijímáme a jsme ochotni za ně i ledasčíms zaplatit a některé jsou takřka na dosah ruky a ony se nám jaksi zrovna nehodí do krámu. Prostě něco rádi slyšíme a něco slyšet nechceme. Touha, chtění dosáhnout svého, je často silnější než zdravý lidský rozum.No a co, v takovém množství informací jednu informaci přehlédnout… no to se přece může stát každému.

Možná by někdy stačila jenom jedna prostá informace, která by pak udělala nepotřebnými všechny ostatní.

Které prosté informace na mysli?
Nu – například : zdraví je na prvním místě …nebo být slušným se vyplácí… s poctivostí nejdál dojdeš……. a další…

Jsou informace základní a pak ty ostatní. Ty základní jsou součástí našich hodnot a ty pak taky rozhodují o potřebě či nepotřebě informací dalších a samozřejmě i o naši chuti tu či onu informaci upřednostnit nebo odmítnout.

Tak přejeme dobrý výběr. Takový, aby neublížil vám i lidem kolem. :)

Janíci

Věrka a Ivan :) :)

Jak chápeme květ zdraví

Tělesné (fyzické) zdraví

Tělesné zdraví není asi zapotřebí blíže vysvětlovat. Je o tom, jak funguje naše tělo. Vlastně to, co je pod tímto pojmem míněno, je způsob pojímání zdraví, který byl (a stále je) po celá léta vlastní naprosté většině lidí. Žaludek, žlučník, ledviny, klouby, apod. Pojem „zdraví“ byl naplněn pouze tím, jak fungovalo naše tělo.
Samozřejmě, že je pro nás důležité pochopit, jak jsou naše těla schopna pracovat, abychom mohli zjistit, kdy se můžeme těšit dobrému zdraví a kdy může být něco v nepořádku. Nicméně, dnes už však víme, že takto pojímané zdraví je pouze jednou z částí našeho zdraví jako celku.

Duševní (mentální) zdraví                                                                                                

Co si máme představit pod tímto pojmem?
Někdo by řekl IQ, jiný zase samé jedničky na školním vysvědčení, další zas – aby to hóódně vysoko nebo daleko v životě dotáhl…Možná bychom mohli dát z každého kousek.
Mentální zdraví – v rámci zahrnutí do pojmu „zdraví“ – může být pro některé méně známým termínem. Není však obtížný. Je o kvalitě a způsobu, jak člověk přijímá informace, pracovává je a jak je využívá k užitku svému i ostatních. Jistě každý se již setkal s takovými jedinci, kteří v důsledku mentálního omezení některé informace nebyli schopni přijmout, a tudíž ani zpracovat.

Citové (emocionální) zdraví

Citové zdraví je spojeno s pochopením našich citových stavů a reakcí a se schopností je vysvětlit. Skutečnost, že víme, jak se cítíme či jak se cítí ostatní, nám pomáhá vyjádřit pocity způsobem, kterému druzí mohou rozumět. Emoce – toto slovo lidé znají, ale nejsou obvykle ochotni je zahrnout do pojmu „zdraví“. Dokážou si představit, co všechno je v „emocionální rovině“ člověka obsaženo, od pocitů štěstí, zklamání, neštěstí, různé druhy citových reakcí od radosti až po žalost, atd. V současnosti se hodně hovoří o emoční inteligenci a emoce se dostávají čím dále, tím více do centra pozornosti nejrůznějších odborníků. Dávno v minulosti existoval pojem „bolest na srdci“. Už tehdy naznačovalo toto sousloví spojitost se zdravím člověka. Každý z nás už celou řadu emocí poznal na vlastní kůži a možná má i tu zkušenost, že nějaké nepříjemné  emoční zážitky, dlouhodobé emocionální prožitky, se rozvinuly v problémy v oblasti fyzického zdraví.

Společenské (sociální) zdraví

Tento aspekt našeho zdraví je velmi úzce spjat s tím, jak vidíme sami sebe a jak vycházíme s ostatními lidmi. Potřebujeme pochopit, co je pro nás opravdu důležité ve vztahu s přáteli, rodinou, lidmi, se kterými se stýkáme. Měli bychom rozvinout schopnosti potřebné ke zlepšení všech těchto vztahů jak v rovině soukromé, tak v rovině profesní. Zdraví sociální je významný aspekt našeho zdraví. Pokud člověk nemá vyvážené vztahy, jsou z  nějakých důvodů narušené a on  je nezvládá, pak mu to přináší řadu konfliktních situací, které se projevují v dalších aspektech zdraví a samozřejmě i ve zdraví fyzickém.

Osobní (seberealizační) zdraví

Je spojeno s tím, jak vidíme sami sebe jako osobnost, jak se rozvíjí naše ego, čeho bychom chtěli dosáhnout a jak pro sebe definujeme úspěch. Většina z nás si tuto rovinu pro sebe – v souvislosti se zdravím – ještě nepojmenovala. Každý nacházíme sebeuplatnění unikátním způsobem. Způsobem, který je definován tím, čeho si ceníme a čeho chceme dosáhnout pro sebe a společnost. Například někteří lidé nacházejí naplnění ve svém zaměstnání nebo kariéře,   jiní ve své rodině, ve vztahu ke druhým a jiní v práci, kterou dělají. Je třeba pochopit, že se nejedná o výši stupínku, kterého jsme v rámci společnosti dosáhli. Jedná se o můj vlastní pocit, zda tam, kde jsem, se cítím spokojený, mám pocit, že mohu odevzdat to, co ve mně je, že jsem také oceňován. Může to být stejně tak místo na úrovni ředitele, předsedy vlády, jako se může jednat o ženu v domácnosti. Zdůrazňujeme, že se jedná o vlastní pocit spokojenosti, satisfakce, smysluplnosti. Pokud člověk v této oblasti není „zdráv“, pak je lépe, když daný „post“ raději opustí, protože může přinést problémy nejen ostatním, ale především sám sobě.

Duchovní (spirituální) zdraví

Je spojeno se smyslem našeho bytí (čeho si ceníme a na čem nám opravdu záleží). Je to jádro naší existence držící nás pohromadě, umožňující nám pochopit a uvést nás do vzájemného vztahu s ostatními pěti aspekty zdraví. Duchovní zdraví je zdrojem energie, kterou potřebujeme ke svým činům. Tento aspekt může být pro mnoho lidí překvapivý. Většina lidí chápe pojem “spirituální” pouze ve spojení s náboženstvím nebo dokonce nedělají rozdíl mezi pojmy “spirituální” a “spiritismus”.                                                         Spiritualita je propojena s mentálním zdravím, s pocitem pohody a osobním růstem. Každý z nás má své vlastní hodnoty, víry, přesvědčení a smysl života. Význam těchto hodnot proniká velmi hluboko a vchází do našeho spirituálního světa.

Člověk, který z nějakého důvodu ztrácí smysl života či ztrácí něco, co je pro něj velmi významné, může rezignovat na všechno a ztrácí chuť žít přesto, že jeho fyzické zdraví je v perfektním stavu.

ZÁVĚREM

Je důležité zdůraznit, že všechny části květu zdraví se ovlivňují navzájem. Podmínky jednoho aspektu zdraví ovlivňují stav dalšího aspektu zdraví a výsledkem je, že je ovlivněno zdraví jako celek. Toto vzájemné propojení je velmi důležité z hlediska pochopení příčin a následků. Kdykoliv je napadena jakákoliv část zdraví, naše zdraví jako celek je ovlivněno také. Jestliže se soustředíme pouze na rozvoj některých částí květiny zdraví, zbytek květiny bude nepochybně strádat….nebo, chcete-li – churavět.

Je docela zajímavé, že když se setkají různí lidé, můžeme někdy i na první pohled vidět které části květiny upřednostňují. Někteří z nich mohou preferovat fyzický aspekt zdraví, zatímco jiní mohou preferovat mentální nebo sociální aspekt zdraví….

A proč jsme se s květinou seznámili?

Především proto, abychom si uvědomili, že každý z nás  má svou „osobní“ květinu a abychom pracovali, starali se, pečovali o všechny její části a poctivě se snažili je udržovat v optimální pohodě.

Věrka a Ivan

Janíci :) :)

Na zdraví

Na zdraví!

Kolikrát jsme to vyslovili…

Kolikrát jsme při tom zvedali skleničku…

Kolikrát jsme se při tom docela slušně zřídili…

Kolikrát  jsme ale přemýšleli o tom, co to vlastně je – to naše zdraví ?

Se zdravím, pro zdraví, ke zdraví, o zdraví  - skloňujeme ve všech pádech.

Když se potkáme s přáteli, ptáme se po zdraví.

A co zdravíčko? Slouží? Slouží!

Slyšíme stížnosti na bolesti zad či kloubů, zlomená ruka se špatně hojí, jednoho trápí žaludek, druhého zas žlučník, třetí si posteskne, že už to není, co to bývalo, někdo se zadýchává a někde se neohne, když si chce obout boty. Nemoci, které nám chvatem ukrajují z času života, jsme raději ani nezmínili.

Pojem zdraví, se nám po většinou usadil v naších myslích, jako dobré, horší, či špatné fungování našeho těla, či alespoň některého jeho orgánu.

Prostě kolečko se polámalo, udělalo bác.

Takové chápání zdraví už dnes prostě nestačí.

WHO – Světová zdravotnická organizace už docela dlouho definuje zdraví jako stav fyzické, mentální a sociální pohody, a ne jenom jak absenci nemoci nebo vady.

Holistické pojetí se ubírá stejným směrem, snaží se vnímat osobnost, každého jedince v jeho pokud možno co nejkomplexnější podobě.

+Holismus (z řeckého to holon, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí. Naopak celek podstatně ovlivňuje i fungování nebo podobu svých částí. Tuto zásadu vyslovil poprvé Aristotelés v Metafysice: “Celek je víc než souhrn jeho částí.“

Pro snadnější porozumění holistického pojímání zdraví používáme symbol květu :

Grafické znázornění pomocí květu vyjadřuje zdraví v různých oblastech našeho bytí.

Každého z nás se tedy dotýká vedle zdraví tělesného i zdraví duševní, sociální (kvalita mezilidských vztahů), citové, osobní (seberealizace) a duchovní.

Možná nám květ zdraví připomene, že stejně jako o květinu je třeba pečovat, musíme se starat i o své zdraví, a to ve všech jeho oblastech, k prospěchu svému a potažmo i k prospěchu našich blízkých.

Pečovat o své zdraví ve smyslu holistickém, co to vlastně obnáší?

Měli jsme jednoho známého a on se rozhodl, že bude pečovat o své zdraví a to nejlépe sportem a také saunou a podobnými vymoženostmi.

Báječné !!!

Na jednu věc poněkud pozapomněl.

Na šedesát vykouřených cigaret denně.

Nu, není péče jako péče.

Hlavně bychom neměli zapomenout do ní zapojit i zdravý selský rozum.

To není tak moc? Co myslíte?

..i když…poslední dobou se zdá, jakoby mizel…

Příště si více osvětlíme jednotlivé plátky květu zdraví – tedy části našeho zdraví.

Tož – Na zdraví !!

Věrka a Ivan

Janíci :) :)

To je tedy název…Motivace – životní styl

Motivace – životní styl. Proč zrovna takový název? Kdyby byla jenom motivace – no prosím, tomu bychom rozuměli. O motivaci bylo napsáno spousta knih, knížek, brožurek, či pojednání a umět motivovat to je na půl věda a na půl umění. No jo, ale v tom názvu je ještě životní styl. To samo o sobě by mohlo být také jasné. Je to způsob jak žijeme. No a máme to, je to všechno jasné. Na půl věda, na půl umění a způsob jak žijeme. A už jsou tu další otázky:

Proč je motivace s životním stylem propojena?

Co obnáší způsob jak žijeme? Co si mám všechno přestavit, co všechno pod tohle sousloví zahrnout?

Nejen podle nás – způsob života není jen o výživě a cvičení – jak se někteří domnívají.

Je o tom co děláme, jak odpočíváme, co jíme a co pijeme, zda holdujeme, či neholdujeme čemukoliv, jak myslíme, cítíme, zda věříme, doufáme, žasneme, toužíme, radujeme se, co odmítáme, co vítáme, vážíme si sebe i druhých, milujeme, jsme milováni, zlobíme se, zuříme, odpouštíme a to všechno tou pravou mírou a v tu pravou chvíli, aby to bylo všechno akorát…..

Jo, jo a jsme zase na začátku, protože to akorát má každý někde jinde a to moje akorát může  být tvoje mít toho až nad hlavu, či plný chrup.

Suma, sumárum – můžeme se na různých seminářích  naučit co je zdravé, co méně a co škodí. Při dobré vůli a alespoň podprůměrné inteligenci by to šlo.

Tady ale není přímá úměra mezi tím co znám a tím co jsem přijal do svého života.(viz. krabička cigaret s nápisem..)

Spousty informací jsme prostřednictvím školy či jiných médií vsoukali  do sebe..

Otázkou je, zda informace sama o sobě stačí ke změně našeho chování.

Zkušenost mi říká, že ne.

Pak samozřejmě následují věty typu “je to jako hrách na stěnu házet“ nebo „dávat vepřům perly“… a jiné.

Možná by se měli zamyslet sami nad sebou právě ti, co ten hrách – jak oni často sami říkají – „házejí na neprůstřelnou stěnu“.

A my se pomalu ale jistě obloukem dostáváme k začátku našeho zamyšlení.

Proč zrovna takový název:  Motivace – životní styl?

No ano, je to právě o motivaci, pokud člověk nebude motivován k tomu, aby se u něj objevila alespoň ochota ke změně, tak všechny naše veleučené informace si můžeme strčit… nejlépe za klobouk….:)

Věra a Ivan

Janíci :) :)